Velké Březno
OD 26.07. DO 09.08.2025 BUDE SBĚRNÉ MÍSTO Z DŮVODU DOVOLENÉ UZAVŘENO.
Děkujeme za pochopení
1.4.2023 Ferda Mravenec
NA MRAVENČÍ PASECE … OZNAMUJE SE
31. 3. bude Noc s Andersenem. Můžete přijít v 16,30 do školy a vzít si něco na spaní. Ráno vás do 9 hodin vyzvednou rodiče. Zaplatíte nějaký poplatek, a dostanete napít, najíst a nějaký
dárek.
Jednoduché sdělení, pod kterým se skrývá jedna z úžasných akcí naší školy. A hlavně spoustu
práce pro spoustu lidí – no, jako v mraveništi… aby výsledkem bylo „NĚCO“ pro stovku dětí,
na co budou moci vzpomínat, vyprávět, a přitom se smát, přemýšlet, a pak někdy až bude čas,
totéž vymyslet třeba pro své děti…
Začněme ale popořadě, abyste si mohli představit, jak to na té Mravenčí pasece vypadalo:
Noc s Andersenem je veliká akce nejen po celé České republice (nocovalo asi 100 000 dětí a
dospělých na cca 1700 místech), ale i po světě. Každý rok je věnován nějaké slavné osobnosti
spojené s literaturou, která má významné výročí. Na výběr je toho vždy více, a naše škola si
letos vybrala Ferdu Mravence, který slaví 90. narozeniny.
Děti přišly odpoledne do školy a ubytovaly se ve třídách, rozestlaly si, a všichni jsme se
přesunuli do auly. Přišel nás navštívit sám Hans Christian Andersen (akce je spojena
s výročím jeho narození). Vyprávěl dětem o svém životě, o svém psaní, o radostech i strastech
své doby. Děti měly opravdu hodně dotazů, a nejvíc polemiky se rozběhlo o jeho věku (má 2.
dubna 218 let), a jak na svůj věk vypadá dobře, a jak tak dlouho vydržel naživu. Vysvětlení
pana Andersena s hibernací přijaly téměř bez výhrad.
Když jsme poté přišli do jídelny, oči přecházely z množství skvělého jídla všech barev – řízky
přitáhly pohled jako první, ale ovocné špízy s jahodami, nakrájená zelenina, muffiny, buchty
světlé i tmavé, slané tyčinky vlastní výroby, párky v rohlíku,… to byla významná konkurence.
K pití byl na výběr medový nektar, šťáva i voda. Hotová mravenčí hostina.
Aby mohly hodovat, musely se děti přeměnit v mravence … přeměna proběhla průlezem
tunelem do stanu a nalezením mravenčího vajíčka (nic jednoduchého!!!). Podařilo se a podle
barvy vajíčka noví mravenci získali šátek ve stejné barvě, a šli stolovat ke stejně barevnému
stolu… No a pak už byl šrumec a jelo se závratnou rychlostí, šupito presto, jedeme z kopce,
ať se práší od kočáru… Až byly stoly skoro vymetené… ale co to píšu?! … vyjíst vše ze stolů
zkrátka nešlo… rozesmáté světlušky z kuchyně pořád nosily další a další a další a další
dobroty. Ale břicha už byla plná, a mravenci s lítostí z jídelny odešli, protože už se do nich
nic vlézt nemohlo… Lítost však nebyla na místě. Mravenci ve svých barvách mraveniště
soutěžili v obrovském bludišti chodeb a chodbiček a komůrek dolní budovy. Lítali, brebentili,
cupitali, předváděli se, cvičili, až do devíti večer. Jako v opravdovém mraveništi – tam je taky
stále spousta práce. Nakonec v tělocvičně dostali za svou práci odměny. Slečna Beruška
Šidáková poděkovala všem velkým mravencům ze 2.stupně i všem malým mravenečkům za
jejich pracovitost. Zpátky do svých pelíšků se dostali v devět večer, ale pořádně hladoví. Ještě
že světlušky kuchařky nás zásobily ze svých velkých zásob. Ty vydržely nejen na druhou
večeři, ale i na brzkou snídani. Přes noc se mravenečci pomalu proměňovali zpátky na děti …
ještě že tak! Nevím, jak bychom to vysvětlili rodičům, a kde bychom sehnali tolik krabiček od
sirek, na každého mravenečka zvlášť. Děti byly trochu smutné, kouzelná noc skončila a – jako
mravenci si užívali mnohem více než jako obyčejné děti. Ale na památku, a taky proti
smutku, dostaly ještě malého mravenečka s malou zásobou jídla na zádech… pro případ hladu
��.
Noc s Andersenem byla jako z pohádky … Bůh ví, jak to bylo doopravdy, co se mohlo zdát a
co byla skutečnost… Jestli to byli mravenci nebo nebyli, jak to bylo s Beruškou Šidákovou a
světluškami kuchařkami, s létajícími chůvičkami, které byly tu i tam, jak bylo třeba,
s tajemným stanem a průlezem do mravenčí pohádky, s Andersenem, který se vzbudil ze
svého stoletého spánku, aby navštívil děti ve Velkém Březně …. To bude asi tajemství…
Napíšu vám ale, co jsem slyšela ze zaručeného zdroje!!! Takže to bude prauda praudoucí:
1. Světlušky kuchařky Linda Knotková, Petruška Beranová a Ivetka Hájková navařily spoustu
výborného domácího jídla, a měly kouzelný ubrousek Prostři se – to jsme poznali podle toho,
že jídla neubývalo a bylo neskutečně dobré. Pořád se usmívaly. A čarovaly.
2. Slečna Beruška Šidáková nebyla vůbec pyšná a sobecká jako ta Ferdova (i když jí byla
hodně podobná – vlasy, boty, kabátek, kabelka). Zvládla vymyslet a připravit všechny
disciplíny, jak to bude všechno vypadat a probíhat, zorganizovat starší mravence a naučit je
dělat „šéfy“ ve své komůrce, zajistit zásobování drobnostmi, kterých bylo snad tisíc, myslím,
že měla půjčené Hermioniny hodinky, protože pořád byla všude a na všech místech najednou.
Pořád mluvila. A čarovala.
3. Létající chůvičky Dáša Ličmanová, Pavlínka Kadlecová, Hanka Zatloukalová, Verunka
Hercíková, Lucka Vrbová a Hanča Michalčíková (která si nakonec z toho všeho namohla
záda a večer musela do domácího ošetřování) pomáhaly kde mohly a jak uměly – některé
vyráběly obrázky, některé další mravenečky do mraveniště i s vajíčky, vyzdobily všechna
kouzelná místa a přeměnily školu na hmyzí říši Ferdy Mravence, uklízely vše a všude co bylo
potřeba, večer starostlivě ukládaly své larvičky do kukliček, zásobovaly je potravou ze spíží,
přečetly jim příběhy jejich kamaráda Ferdy, ráno jim pomohly vykutat se z kukel a kukličky
zase uklidit, a stále nosily další a další jídlo, aby mravenečci nezeslábli. Všimla jsem si, že
měly kouzelné prsteny pana Viga, které jim s tím vším pomáhaly. Pořád se o někoho staraly.
A čarovaly.
4. Ale poslední tajemství – Jak to bylo s panem Andersenem, to vám nepovím, to nevím …
ale děti mi ráno říkaly, že určitě zase půjde spát, aby byl za rok jako nový….. Tady žádné
čáry nejsou, jen samá věda!