Velké Březno
AKTUÁLNÍ DĚNÍ V OBCI SLEDUJTE ZDE
Valtířov (Waltirsche) - 143 m n.m. Ves s nepravidelnou zástavbou byla doložena 1352, kdy zde už byl farní kostel.
Archeologické nálezy objevily šňůrovou keramiku, žárové hroby a zbytky laténské kultury. Zhruba v místě domu čp. 3 stál svobodný dvůr s celnicí na Labi. Na táhlém hřebeni na vrchu Hradiště (270 m) byla objevena plošina na podávání ohňových zpráv do dálky. Ves odkoupil z bývalého zahořanského panství roku 1846 hrabě Karel Chotek. Kostel sv. Václava při silnici
v zatáčce stojí uprostřed bývalého hřbitova. Je to goticko-renesanční stavba z let 1573 - 74 postavená na místě staršího kostela, připomínaného 1352 a 1384, a to Salhauseny. Přestavován byl 1783. Věž byla osazena zvonem 1533 od mistra Thomase z Litoměřic.Roku 1942 skončil jako válečný materiál. Objekt je státem chráněnou kulturní památkou. Do vnější stěny jsou umístěny náhrobníky Kölblů ze zrušeného kostela sv. Vavřince. Původně zde mělo vzniknout lapidárium. Kostel má vzácné zařízení - renesanční pískovcový oltář z roku 1580, kazatelnu 1574 a zejména epitaf rodiny Bocků z roku 1615 a epitafy Salhausenů. Je to nevídaná krása, ale přístupná jen s průvodcem. Nejsou všichni lidé slušní.
Hrobka rodiny Chotků je vedle kostela. Byla postavena novogoticky v r. 1869. Dlouhé roky byla otevřená a ničená. Zabezpečena byla až roku 1992, když už chotkovské kosti skončily kdovíkde. V současné době prostřednictvím nadace a dobrovolných dárců se daří postupně renovovat okna s vitrážemi a drobný mobiliář. Sloup 14 svatých pomocníků v parku za kostelem sem byl přemístěn ze zátopové oblasti Nechranické přehrady na Chomutovsku. Naposledy byl restaurován ak. sochařem Bílkem v letech 1994 - 95.
Valtířov - Přehled historických fotografií. pdf (6.35 MB).
Ves Velké Březno (139-142 m n.m.) je poprvé zmiňována ve druhé polovině 12.století - přesněji v roce 1167 - jako Brezina, popř. villa Nabrezine, kdy oba labské břehy byly postupně kolonizovány řádem johanitů, jež zde získával rozsáhlá území od českého knížete. Tak i Velké Březno bylo dáno řádu sv . Jana (johanitům) bratry Hroznatou a Měškem. Toto darování bylo
potvrzeno panovníkem roku 1 188. Název obce je bezesporu odvozen od pojmenování březového lesa (Brziezina, Bryzna, Brziezna) z let 1369 až 1399. Poslední zápis pochází z archivu českého z roku 1456 a řídí se již pozměněným pravopisem Husovým, kde je název obce uveden jako Brezno a Na welkém Březně.
Na přelomu 13. a 14. století se stává majiteli Velkého Března a Svádova děčínská větev významného šlechtického rodu Vartenberků. Postupem času jsou Vartenberkové také jmenováni patrony Valtířovského kostelíku. Za zpronevěru králi je jim nakonec odňat Svádov a tak na ochranu zbývajícího území budují hrad Vartu. Doba jejího vzniku není přesně známá a
datuje se od 70. let 14. století až do poloviny 15. století. Jisté je, že poprvé se tato tvrz objevuje v přídomku Jiřího z Vartenberka, který se psal na Březně. Jan IV z Vartenberka prodává roku 1520 Velké Březno z finačních důvodů Bedřichu ze Salhausenu. Ti přestavěli tvrz na renesanční zámek z poplužním dvorem.
Šlechtický rod Salhausenů, jehož historie sahá až do 12. století, přišel do Čech na počátku 16. století ze sousedního Saska. Prvním pánem na Velkém Březně je Bedřich ze Salhausenu, který je nucen je roku 1523 prodat bratřím Hanušovi, Depoldu a Mikuláši z Těchvic. Ti se rozhodli v roce 1532 ke koupi svádovského panství a tak prodali Velké Březno zase
Hanušovi ze Salhausenu, který byl bratrem zmíněného Bedřicha. Hanuš po několika letech přikupuje k panství obec Tašov a v roce 1548 spojuje Velké Březno se Svádovem. Bohaté dědictví spravuje jeho 5 synů z druhého manželství, kterým se daří je náležitě rozmnožit. V roce 1582 přechází dědictví do rukou Jindřicha Abraháma II, který je v podobě panství Velké Březno, Velichov, Býnov, Liškov, Babiny, Lhota p. P. a Bláhov prodává Beřichu ze Salhausenu a ten záhy otci své ženy Abrahamovi z Bock.
Nový majitel Velkého Března, Abraham z Bock, pocházel ze Slezka. Roku 1609 umírá a o rok později i jeho syn Abraham. Dědicem majetku se stává Hanuš Abraham Bock, který v průběhu pobělohorského nástupu násilné rekatolizace odmítá opustit luteránskou víru, je nucen panství prodat a odejít do Saska. Roku 1628 obec získává Karel Glich z Miltic, pokatoličtěný protestant, který obnos za panství splácí Bockovi po částech. Díky 30-leté válce není Karel Glich schopen
zplácet zbývající částku, a až po uzavření vestfálského míru se poměry na panství postupně konsolidovaly. Roku 1669 si kupuje baronský titul a v této době provdává svoji dceru Isabelu za Jana Konstantina Salhausena. Karel Glich umírá roku 1669 a jeho dcera roku 1676 prodává Velké Březno Žofii Anežce Mansfeldové, provdané za Maxmiliána Dietrichstejna, za 41 000 zlatých.
Zdrojem růstu bohatství pánů na Velkém Březně byli především jejich poddaní. První podrobnější zpráva o nich pochází z roku 1654, kdy byl po celém království proveden soupis osedlých, za příčinou vyměření daně. Tento soupis měl název Berní rula, a generální visitáři měli za povinnost navštívit každé město, obec i každý dům, vše shlédnouti a dle pravdivosti zapsati.
Díky této rule víme, že v roce 1654 se ve Velkém Březně nacházelo 21 usedlých chalupářů a 2 pusté usedlosti. Je zajímavé, že v obci se nenacházel ani jeden sedlák. Všichni usedlíci byli zařazeni jako chalupníci, přičemž zařazení záleželo na množství dobytka. Hospodáři byli dále rozdělováni na starousedlíky a novousedlíky, ti měli výhodu, že byli po 3 roky osvobozeni od placení daně. Mimo to byli zbaveni placení daně i ti, co ve válce vyhořeli. Z přehledu jmen usedlích je patrné, že všichni byli německé národnosti.
Tím se dostáváme k dalším majitelům Velkého Března a těmi jsou Dietrichsteinové. Sňatek Anežky Žofie s Maxmiliánem byl důležitým mezníkem Severních Čech. Od této události získávali Dietrichsteinové v této oblasti stále více držav. Po smrti Žofie Anežky zdědil usedlost její syn a po něm jeho dcery Marie Anna a Marie Ernestina. Marie Anna se provdala za Jana
Václava Galase, záhy však zemřela a Galas si vzal její sestru. Ta se po jeho smrti znovu provdala za Aloise Thomase Raimunda, hraběte Haracha. Zámek ve Velkém Březně přestal být v tuto dobu panstvem obýván a stal se obydlím zdejších úředníků a budovou pro vedení celého statku. Po smrti Marie Ernestýny převedl tehdejší regent Platz von Ehrenthal roku 1712 panství do rukou hraběte Haracha. Harachové byli velmi vzdělaní lidé, kteří na panství zavedli výnosné zemědělské činnosti jako sadařství a později pěstování chmele a révy. Předposledním majitelem panství z rodu Harachů byl hrabě Jan Arnošt a posledním hrabě Arnošt Kryštov Josef. Zájem Harachů se v této době začíná obracet do sféry průmyslu, skla a textilu, a tak rozprodávají své severočeské statky .
K držení Velkého Března se roku 1841 dostal šlechtický rod Chotků. Panství koupil za 170 tis. zlatých hrabě Karel Chotek.
Karel Chotek byl roku 1826 císařem jmenován nejvyšším purkrabím v Čechách a v této funkci setrval až do roku 1843. Za státní služby jej císař vyznamenal řádem Svatého rouna. Karel Chotek nechal starý zámek ve druhé polovině 19. století přestavět a vybudovali zde tzv. zámek nový. Ten vznikl původně jako vila podle projektu vídeňského stavitele H. Ferstela.
Zámek byl roku 1843 rozšířen o postraní křídla a stal se trvalým sídlem rodiny Chotků. Přestavbou v letech 1885 až 1910, dle plánů drážďanského architekta Fleischera, dostal podobu novorenesanční vily s anglickým parkem, tak jak jej známe dodnes. Chotkové byli poslední zdejší vrchností a Velkobřezenské panství spolu se zámkem a hospodářským zázemím se stalo předmětem znárodnění v roce 1945.
Po roce 1945 došlo k výrazné obměně obyvatelstva (naprostá většina starousedlíků byla kvůli své německé národnosti na základě Benešových dekretů vystěhována). K výraznějšímu nárůstu obyvatel a rozsáhlejší novodobé výstavbě domů došlo opět až po roce 2000. V současné době nabízí obec téměř kompletní občanskou vybavenost.
Na území obce se nachází mateřská i základní škola, veřejná knihovna, obchody se smíšeným zbožím i restaurace, pivovar Heineken (původně Velké Březno), kemp. Dětem je k dispozici několik dětských hřišť. Ostatní mohou využívat školní hřiště či tělocvičnu, tenisové kurty , sportovně-relaxační areál ve Valtířově nebo cyklostezku u řeky Labe. Nejaktivnějšími sportovci v obci jsou fotbalisté a tenisový oddíl.
V posledních letech bylo obnoveno i několik kulturně-společenských akcí, např. plesy a zábavy pro dospělé. U dětí jsou oblíbené lampiónový průvod, mikulášská, maškarní nebo pálení čarodějnic. Další akce pořádá i samotná základní škola. Daří se postupně zlepšovat vzhled obce důsledným úklidem a rozšiřováním prostorů s udržovanou zelení a výsadbou nových stromů.
Pro turisty a návštěvníky obce je největším lákadlem Státní zámek Velké Březno se svým nádherným parkem nebo prohlídka místního pivovaru. Mnoho dalších památek, zajímavostí či přírodních krás lze obdivovat i v blízkém okolí Velké Března.